Současný stav krajiny se podstatně liší od přirozeného, původního stavu, kdy je převážná část ploch intenzívně zemědělsky využívána. Intenzifikace zemědělství měla mimo jiné za následek rozorání luk, odvodnění niv a regulaci toků. Většina zásahů v krajině vykázala negativní vlivy na její ekologickou stabilitu, ale i přesto bylo možno v rámci Územního systému ekologické stability (ÚZES) vymezit několik lokálních biokoridorů a biocenter jako ekologicky významných segmentů krajiny.
Životní prostředí obce doznalo v porevolučním období několik výrazných změn. Nesporným kladem byla plynofikace obce a následné zlepšení kvality ovzduší hlavně v zimním období a zavedení řízeného svozu komunálních a nebezpečných odpadů. Tyto progresivní kroky ovšem kontrastují s nárůstem dopravy, jejíž negativní vlivy (hluk, emise výfukových plynů, zvyšování prašnosti) v současné době výrazně ovlivňují prostředí obce. Trend zlepšování kvality životního prostředí obce a okolí je zřejmý i z další aktivity, kterou je největší investiční akce obce - výstavba kanalizační sítě a čistírny odpadních vod, která by měla být tečkou za problematickým vypouštěním odpadních vod do vodoteče v obci.
Jedním z problémů, který je v současnosti až nadčasového charakteru, je stará neřízená skládka odpadů. I když již byla tzv. rekultivována, definitivní řešení, t. j. úplná asanace a následná rekultivace je v současné době pro obec především z finančních důvodů nerealizovatelná.
Dalším, a to nejpodstatnějším záměrem, který bude provázen nemalými problémy nejen ze strany ochrany životního prostředí, je uvažovaná povrchová těžba sádrovce na jihozápadním okraji katastru obce. Rozhodnutí o těžbě musí předcházet důkladné zvážení socioekonomických a environmentálních dopadů nejen pro samotnou obec, ale i mikroregion severní části Hlučínska.
Zpracoval: David Švarc
Ilustrační foto: Milan Černohorský