1926 – 1945

První česká škola byla v Sudicích, tehdy obci s převážnou většinou německého obyvatelstva, zřízena ministerstvem školství a národní osvěty roku 1926, a to na žádost zaměstnanců finanční stráže a četnické stanice, jejichž děti musely chodit do školy německé.

Škola se potýkala s řadou problémů. Obec neměla vhodné prostory, do kterých by bylo možno školu umístit. "Prozatím" byla pronajata učebna I. třídy německé katolické školy, a to za 1880 Kč ročně s úklidem a otopem; česká škola se s německou v místnosti střídala, proto výuka probíhala ve zkrácené formě. Zastánci českého školství denně naráželi na neochotu místních německých obyvatel jakkoliv pomoci (první český učitel Mětoděj Skácelík bydlel dva měsíce v místním hostinci, protože žádný majitel domu mu nechtěl dobrovolně pronajmout byt).

Proněmecká orientace obyvatel se, jak dokazuje záznam školní kroniky, projevila také u prvního zápisu, a to nedostatkem dětí. Počet školáků se zvýšil až v průběhu roku a první školní rok (1926/27) absolvovalo 10 žáků.

3. října 1926 byl zvolen místní školní výbor. Předsedou se stal František Jeřábek, inspektor pohraniční finanční stráže, členy pak Metoděj Skácelík, správce školy, a Alois Moravec, chalupník.

Provizorium v německé katolické škole skončilo až o šest let později. 18. března 1932 byly české škole pronajaty místnosti v domě č. p. 134, jehož majitelem byl p. František Christoph. Přestože se jednalo o místnosti malé, vlhké a nízké, které stěží zvládaly kapacitu 20 dětí, podmínky k výuce se výrazně zlepšily. Mohlo být totiž zavedeno celodenní vyučování s plným počtem hodin.

V září 1936 zahájila v Sudicích činnost česká státní měšťanská škola. Tato škola byla zřízena již roku 1929 (výnosem ministerstva školství a národní osvěty č.j. 149 716/29-I), pro "nepřekonatelné překážky" však nebyla dosud otevřena. Její správa byla spojena s již existující školou obecnou. Ředitelem se stal Rudolf Neuwirt. Škole se podařilo pronajmout další budovu, a sice dům č. p. 159, patřící Vilému Pluškemu.

V září 1936 nastoupilo školní docházku celkem 15 dětí školy obecné a 35 dětí školy měšťanské. Vzhledem k relativně vysokému počtu žáků v měšťanské škole, zde byly děti rozděleny do 2 tříd - chlapecké a dívčí. Byl také zvolen šestičlenný místní školní výbor. Jeho předsedou se stal Václav Vyhňák, velitel četnické stanice, místopředsedou Jaroslav Hluchník, rolník z Rohova, a jednatelem Rudolf Neuwirt.

Existence měšťanské školy v Sudicích byla v podstatě závislá na dojíždějích děte ch (z 35 žáků bylo 5 sudických, 19 rohovských a 11 strahovických). Škola o ně mnohdy sváděla tvrdé boje se zastupitelstvy jednotlivých obcí (např. obecní zastupitelstvo Strahovic se dne 18. 5. 1937 usneslo, že nebude posílat děti do státní měšťanské školy v Sudicích a "čechisovat" tak Sudice).

Vyostřující se politická situace konce 30. let výrazně ovlivnila také české školství. Se sílící protičeskou agitací SdP postupně ubývalo dětí v české škole. V červnu roku 1938 se jich 19 odhlásilo. Pro školní rok 1938/39 se zapsalo 17 žáků na obecnou školu, do měšťanské školy pak pouze 26 žáků (3 třídy - I. tř. - 4, II. tř. - 11, III. tř. - 11).

Po mnichovském diktátu bylo Hlučínsko připojeno k Německu, činnost většiny škol byla zastavena. Zatímco do roku 1938 v Sudicích působily 3 školy české - mateřská, obecná a měšťanská - a 2 školy německé - katolická obecná a evangelická obecná, v období válečném vyučovalo pouze v německé katolické škole.